1. POJEM

Základní právní úpravou pro věcná břemena je občanský zákoník (z. č.40/1964 Sb.) - jako součást hlavy třetí: Práva k cizím věcem §151n - §151p. Zde je také uvedeno "Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě." 

Typickými příklady věcných břemen jsou naše obce-vesnice doslova plné. Protože při jejich vzniku nebylo běžné, aby podkladem vzniku a uspořádání takové obce byl architektonický návrh/studie, dochází zcela běžně k tomu, že přístup ke svému domu/pozemku/nemovitosti je možný pouze přes nemovitost, která je ve vlastnictví někoho jiného. A právě zde narážíme na podstatu věcného břemene. Není prozíravé spoléhat na trvalou ochotu souseda, jeho dědiců či nových vlastníků. V takovýchto případech je dnes už téměř nutností nechat si zřídit věcné břemeno tj. zajistit si bezproblémový přístup ke své nemovitosti dnes i v budoucnu.

2. DRUHY

Věcné břemeno může být zřízeno buď ve prospěch osoby – to je například právo doživotního bydlení. Toto věcné břemeno nepřechází na právní nástupce a zanikne smrtí oprávněného. Taková věcná břemena se označují IN PERSONAM. Konkrétní příklad ze života: rodiče mi darují nemovitost a já jim za to zřídím věcné břemeno doživotního bydlení v této nemovitosti. Když zemřou, věcné břemeno zanikne.

Věcné břemeno může být také zřízeno ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti, například právo chůze přes cizí pozemek. Takové věcné břemeno přechází na právní nástupce, tedy na budoucí vlastníky oprávněné nemovitosti. Tato věcná břemena se označují IN REM. A opět konkrétní příklad: ve prospěch mého rodinného domu je zřízeno právo chodit přes sousedův pozemek. Když zemřu, toto věcné břemeno nezanikne, neboť není zřízeno ve prospěch mé osoby, ale ve prospěch rodinného domu, a přejde tedy na dalšího dědice, stejně tak přejde i na dalšího vlastníka rodinného domu, kterému ten rodinný dům daruji nebo prodám.¹

Věcná břemena je možné rozlišovat podle obsahu neboli dopady na povinnosti zavázané osoby takto:

• věcná břemena s povinností konat
• věcná břemena s povinností zdržet se
• věcná břemena s povinností trpět                       

3. VZNIK

Podle výše uváděné právní úpravy je možné rozlišit šest skupin, do kterých je možné zařadit případy vzniku věcných břemen. Mezi tyto skupiny se řadi:

• písemná smlouva
• závěť
• schválená dohoda dědiců
• rozhodnutím příslušného orgánu
• ze zákona
• vydržením

V praxi nejrozšířenějším způsobem zřízení věcného břemene je písemná smlouva. V písemné smlouvě je nutné dostatečně jasně vymezit strany/subjekty smluvního vztahu. Na straně jedné bude ve většině případů vlastník (nebo zástupce vlastníka) a na straně druhé osoba, v jejíž prospěch nebo prospěch majetku, jehož je vlastníkem, je věcné břemeno zřizováno. Další náležitostí smlouvy musí být jednoznačné určení dotčených nemovitostí (nejlépe podle §5 katastrálního zákona). Náležitou pozornost je potřeba věnovat i specifikaci rozsahu a způsobu výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni. V souvislosti s tím je potřeba si uvědomit, že věcné břemeno bude působit nejen na současné účastníky smlouvy, ale i na jejich právní nástupce. Nepozorností, malým důrazem nebo podceněním na specifikaci rozsahu a způsobu výkonu práva může docházet ke kuriozitám, kdy povinný zakazuje oprávněnému příjmat hosty (např. např. u věcného břemene přechodu přes pozemek povinného).

Možnost zřídit věcné břemeno závětí pramení z práva vlastníka věci naložit s ní podle své vůle pro případ smrti. Závěť je jednostranný neadresovaný právní úkon, který vzniká v okamžiku jejího pořízení, její účinky nastávají až pro případ smrti. Závětí může zůstavitel zřídit věcné břemeno tj. zatížit tak vlastní věc povinností věcného břemene. 

Osobou povinnou z věcného břemene je dědic, kterým může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Osobou oprávněnou může být také fyzická i právnická osoba. Závětí je možné zřídit jak věcné břemeno patřící určité osobě, což je v praxi častější, ale také samozřejmě věcné břemeno, které je spojeno s vlastnictvím určité nemovitosti. Věcné břemeno na základě závěti vzniká smrtí zůstavitele.

Věcné břemeno dále může vzniknout též na základě dohody dědiců o vypořádání dědictví. Tuto dohodu uzavírají dědicové, je-li jich více, a to u soudu. Soud jejich dohodu podle § 175q odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu schválí usnesením, v případě že jsou splněny podmínky, které v této situaci vyžaduje občanský zákoník. Dohoda o vypořádání dědictví nesmí odporovat zákonu nebo dobrým mravům.²

Situace, kdy rozhodne příslušný úřad o zřízení/vzniku věcných břemen, jsou uvedeny v následující tabulce.

Ze zákona vznikají věcná břemena po celou historickou dobu existence tohoto institutu v našem právním řádu. V současné době existuje poměrně značný počet právních norem, v nichž jsou vymezeny podmínky pro vznik věcných břemen ex lege. Nejčastěji se jedná o zřizování účelových staveb či zařízení na nemovitostech jiných vlastníků, kdy těmto vlastníkům vzniká povinnost strpět toto věcné břemeno či nekonat nic, co by mohlo stavbu či zařízení poškodit nebo ohrozit provoz zařízení (pati et non facere, event. omittere). Jako příklad je možno uvést :

 

• vládní nařízení č. 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu,
• zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích,
• zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením,
• zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích,
• zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách,
• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví.³

Vydržení není obecně příliš rozšířený způsob nabytí vlastnického práva a o nabytí práva k věcném břemenu to platí zrovna tak. Stát se to ovšem může a v případech např. sousedských vztahů se může věcné břemeno nabyté vydržením ukázat jako dobrá právní pojistka proti důsledkům nenadálému zhoršení sousedských vztahů a různých svévolných zlomyslností. 

Vydržení znamená pomoc práva při snaze o vystižení faktických společenských vztahů a poměrů vztahy právními a o podporu důležitých faktických vztahů právem. To vše z důvodu společenské a právní jistoty. 

Oprávněný držitel, který vykonává práva obdobně jako vlastník, za předpokladu dobré víry a uplynutí lhůty 3 let u věcí movitých a 10 let u věcí nemovitých, se stává vlastníkem věci. Dobrá víra je přesvědčení subjektu právního vztahu o tom, že jeho jednání je v souladu s předpoklady jednání po právu, a to podle jeho subjektivních znalostí faktického stavu i objektivně známých skutečností, které mohl a měl vědět. Dobrou vírou není jednání subjektu, který byl obeznámen se skutečností, která vylučovala takové jednání – např. byla v rozporu s dobrými mravy.

To se vztahuje i na vydržení věcného břemene. Teprve osobním výkonem práv vzniká právo věcného břemene – což ale zároveň znamená, že nemůže vzniknout jaksi samo o sobě k nějakému pozemku. Vzniká ve prospěch určitého jedince a teprve nepřímým předmětem je nějaká nemovitost – vztahuje se tak k osobě a nikoli k věci. Nabývá se totiž faktickým vykonáváním a nabývá ten, kdo konal a byl v dobré víře, že mu právo výkonu věcného břemene patří.

Doba, po kterou je nutno věcné břemeno vykonávat je desetiletá, a to vzhledem k vázanosti na nepřímý předmět, kterým je nemovitost. Deset let se jeví z hlediska lidského života jako dlouhé období – ještě s přihlédnutím k tomu, že nabývá jedna osoba a toto věcné břemeno není zcizitelné. Do této lhůty se ale započítává rovněž doba po kterou právní předchůdce nepřetržitě vykonával právo odpovídající věcnému břemenu (§ 134 odst. 3.)Na běh promlčecí doby se přiměřeně uplatňují i předpisy o promlčení (§ 134 odst. 3.) (konkr. např. § 109 Obč. z.). 

Ne vše lze ale nabýt prostřednictvím institutu vydržení. Nelze tak nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob a obdobně dovodíme, že právo odpovídající věcnému břemenu nelze nabýt vydržením pokud je nepřímým předmětem některá ze zmíněných věcí v právním smyslu. 

Prakticky tedy může probíhat vydržení věcného břemene například průchodu přes sousední pozemek (louku) takto: budoucí oprávněný A. fakticky chodí po dobu deseti let zkratkou přes sousední pozemek, a to v dobré víře, že může, protože se jednou se sousedem při sběru švestek dohodl, že to tam je kratší a že bude chodit tam tudy. Po uplynutí deseti se A. rozhodne, že by bylo dobré mít možnost užití této zkratky právně potvrzenu – protože soused N. se bude rozvádět a těžko říci, jak to s jejich chalupou dopadne. A. tedy zajde k notáři a formou notářského zápisu učiní prohlášení o tom, že dostatečně dlouhou – přes deset let – chodí přes sousedovu louku a že splňuje i další podmínky a tudíž považuje věcné břemeno za vydržené. Následně A. podá návrh na provedení záznamu do katastru nemovitostí, kde jako nabývací titul bude vydržení podložené formou notářského zápisu. Do katastru bude toto věcné břemeno zapsáno a do snímku v katastrální mapce bude zakreslena ona používaná cesta podle faktického stavu. Nyní již oprávněný A. má právo věcného břemene průchodu pro svou osobu oproti majiteli sousedova pozemku právně potvrzenu, ať již po rozvodovém řízení bude jeho majitel kdokoli. Vyjma výjimečného případu, že by se stal vlastníkem on sám neb nikomu nemůže sloužit jeho vlastní služebnost – „nuli res sua servit“ 

Možná ještě užitečnější je použít tuto možnost vzniku věcného břemene při používání sousedovy studny či jiného vodního zdroje, neb když je vody dost a my nemáme žádnou, soused klidně svolení dá a když potom začne vody ubývat či nový vlastník vodního zdroje se rozhodne postavit bazén máme smůlu, pokud jsme již dříve neuzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene či jsme jej za dobu deseti let nezískali vydržením. ⁴

4. ZÁNIK

Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Věcné břemeno dále zanikne smlouvou uzavřenou mezi oprávněným z věcného břemene a povinným z věcného břemene. I k zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí. Věcné břemeno zanikne ze zákona, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti; přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká. A praktický příklad. V obci je zřízena nová veřejná cesta, po které se může majitel nově dostat k domu, k němuž původně musel přes sousedův pozemek. Soused se v takovém případě může domáhat zrušení věcného břemene u soudu. Ten pak může rozhodnout, že se věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo ruší.¹

Způsoby zánku věcných břemen jsou uvedeny v této tabulce:

Věcná břemena v katastru nemovitosti čili v listu vlastnictví se u osoby povinné zapisují do části C. U osoby oprávněné, tj právo odpovídající věcnému břemeni se zapisuje do části B1 listu vlastnctví.

________________________________________________

¹ https://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/192216-vecne-bremeno-ze-zakona-i-dobrovolne-ale-taky-za-penize/

²https://www.epravo.cz/top/clanky/vznik-vecneho-bremene-na-zaklade-zaveti-a-schvalenou-dohodou-dedicu-17179.html?mail

³https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/cd/cd_zak2/bumba/kap5.htm

⁴https://www.epravo.cz/top/clanky/vydrzeni-vecneho-bremene-17861.html?mail