• Základy
• Střecha
• svislé/vodorovné konstrukce
• vchody
• schodiště
• chodby
• balkony/terasy
• prádelny/sušárny
• rozvody (voda, kanalizace, plyn, elektřina...)
• výtahy, hromosvody
• kočárkárny
• společné antény
• aj.

Hlavním rozdílem je, že součást věci není možné oddělit od věci hlavní, aniž by došlo k jejímu poškození . Shodou je stejný vlastník tj. jak příslušenství věci tak součást věci náleží stejnému vlastníku jako věc hlavní

Otázka má 2 roviny:

1. Charakter chyby je více závažný např. nesprávný vlastník, neexistence věcného břemene či jiného věcného práva

Samotný katastr nemovitostí je spíše charakteru evidenčního, zapisuje práva na podkladě listin, které byly vyhotoveny někým jiným. Proto není ani oprávněn opravit či rozhodnout o existenci práva např. nesprávná věcná práva k nemovitosti. O existenci práva či sporu o konkrétní právo může rozhodnout pouze soud. Až na základě rozhodnoutí soudu, provede katastrální úřad změnu/zápis. Soud se řídí Občanským soudním řádem (z.č. 99/1993 Sb.), ve zmiňovaném případě konkrétně postupem podle části 5 Řízení o věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (více zde)

2. Charakter chyby je zejména v nesprávnosti názvu, jména, výměr aj.

Zde je postup podle katastrálního zákona (z.č. 344/1992 Sb.) podle §8 Oprava chyb v katastrálním operátu (více zde)

Vzhledově mohou vypadat obdobně, ale Energetický štítek obálky budov se týká pouze energií na vytápění (posuzuje se podle průměrného součinitele prostupu tepla (do 7 kategorií A-G)

Energetický štítek obálky budovy je přehledný dokument podávající informaci o splnění požadavku na průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy. Je určitou analogií energetických štítků elektrických spotřebičů, avšak je stanoven na základě hodnocení dle technické normy ČSN 730540-2/2011. Součástí energetického štítku je i Protokol k energetickému štítku obálky budovy. Obsahem protokolu k energetickému štítku obálky budovy je základní soubor údajů  popisujících tepelné chování budovy a jejich konstrukcí, zatímco energetický štítek obálky budovy obsahuje klasifikaci prostupu tepla obálkou budovy a její grafické vyjádření.

Proč se zpracovává energetický štítek obálky budovy?

Energetický štítek budovy společně s jeho protokolem je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby, která se předkládá ke stavebnímu řízení. V případě, kdy klient žádá o finanční dotaci v rámci dotačního programu, bývá zpravidla energetický štítek obálky budovy povinnou přílohou k žádosti.

Hodnoty energetického štítku obálky budovy jsou obsaženy též v průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) dle Vyhl. č. 78/2013 Sb.

Průkaz energetické náročnosti budov je popsán zde

Jde o náklady spojené s běžnou údržbou bytu, které je povinnen hradit nájemci. Jsou specifikovány v § 5 nařízení vlády č.258/95 Sb. kterým se provádí občanský zákoník.

Nařízení zní:

(1)Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu.
(2) Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují tyto opravy a výměny:

(3) Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění.
(4) Za drobné opravy se považují rovněž výměny drobných součástí předmětů uvedených v odstavci 3.
(5) Podle výše nákladu se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 500 Kč . Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy. Náklady na dopravu a jiné náklady spojené s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy, se do nákladů na tuto opravu nezapočítávají, jsou však součástí ročního limitu podle odstavce 6. 
(6) Součet nákladů za drobné opravy uvedené v odstavcích 2 až 5 nesmí přesáhnout částku 70 Kč/m² podlahové plochy bytu za kalendářní rok, včetně nákladů na dopravu a jiných nákladů spojených s opravou, pokud jsou uvedeny v daňovém dokladu o provedení opravy.

(7) Podlahovou plochou bytu se pro účely tohoto nařízení rozumí součet podlahových ploch bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt, pokud jsou užívány výhradně nájemcem bytu; podlahová plocha sklepů, které nejsou místnostmi, a podlahová plocha balkonů, lodžií a teras se započítává pouze jednou polovinou. 

1. Příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Pokud v něm prodávající bydlel méně něž dva roky a získané prostředky použije na uspokojení bytové potřeby, je takový příjem také osvobozen od daně. 

Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů. 

Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku.

2. Příjmy z budoucího prodeje rodinného domu nebo bytu uskutečněného v době do 2 let od nabytí nebo od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo od vyřazení z obchodního majetku, nejsou osvobozeny (např. existuje smlouva o smlouvě budoucí, klasická kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech – přijaté zálohy během 2 let od nabytí nejsou osvobozeny od daně z příjmů).

3. Příjmy z prodeje jiných nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor jsou osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 5 let. I zde platí časový úsek v délce 5 let od vyřazení nemovitosti z obchodního majetku a od nabytí pro příjmy z budoucího prodeje, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech.

Pokud se jedná o dědictví v řadě přímé nebo manželem (manželkou), do časového úseku 5 let se načítá i doba vlastnictví zůstavitele (zůstavitelů).

NE - pořadí faktického zajištění zástav je dáno datem vzniku zástavního práva, zatímco pořadí ve výpisu z KN určuje "počítačový program" podle toho, jaký zápis zástavního práva byl naposledy dotčen změnou.

• nemovitosti, které se evidují v katastru - vkladem provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu ke dni, kdy byl návrh na vklad tomuto orgánu doručen.

• nemovitosti, které se neevidují v katastru - okamžikem účinnosti smlouvy

Může postupovat jedině tak, že sousedovi nabídne uzavření smlouvy o zrušení věcného břemene. Když s tím soused nebude souhlasit, máte možnost domoci se u soudu zrušení věcného břemene, ale jedině tehdy, když je splněn některý ze dvou důvodů:

1. Nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti.
2. Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného.¹

________________________________

¹https://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/192216-vecne-bremeno-ze-zakona-i-dobrovolne-ale-taky-za-penize/

Konstitutivní účinky má výmaz/zánik věcného břemene na základě písemné smlouvy tj. provedený vkladem do KN. Ostatní případy jako např. rozhodnutím soudu, stavebního úřadu aj. jsou provedeny záznamem jehož účinky jsou deklaratorní (tj. právní úkon je účinný dnem rozhodnutí příslušného úřadu nikoli dnem provedení záznamu do KN)